Současné administrativní území obecního úřadu Hromnice zahrnuje místní části Hromnice, Chotiná, Kostelec, Nynice, Planá a Žichlice. Podívejme se nyní zpátky, na život našich předků, na staletí událostí, které tyto vsi přivedly do dnešní podoby.
Nejstarší osídlení okolí dnešní Plzně je doloženo již ve starší době kamenné (paleolitu). Když oteplení klimatu v dobách kolem 9. tisíciletí př.n.l. umožnilo přechod z tažného loveckého života na život zemědělský, nastalo v neolitu (mladší době kamenné) na úrodných naplavených půdách vodních toků při Berounce a jejích přítocích, včetně Hromnického potoka, budování zemědělských osad. V době bronzové (2. - 7. stol. př.n.l.) zde pak sídlil lid mohylové kultury. V době stěhování národů (5. - 6. stol.) bylo osídlení tohoto kraje velice řídké, to však změnil pozdější příchod Slovanů.
10. a 11. století byly obdobím počátků organizovaného osidlování horního povodí řeky Berounky, z této doby také pravděpodobně pochází kořeny vsí Hromnice a Žichlice. Trvalé osídlení zdejší krajiny se však vytvořilo teprve v době středověku. Nejvýznamnější roli při tomto osidlování hrál plaský cisterciácký klášter, založený při knížecím dvorci roku 1144 knížetem Vladislavem II., který usiloval o kolonizaci této oblasti. Klášter brzy vytvořil centralizovanou pozemkovou držbu, o jeho téměř výhradním postavení v této době svědčí např. i malý počet hradů v okolí.
V roce 1115 se v historických materiálech poprvé objevuje ves Planá. Nejstarší dochovaný písemný záznam o vsích Hromnice a Žichlice pochází z roku 1181 (o Hromnici snad už z roku 1160), kdy byly prodány Čéčem ze Železnice, který je předtím získal od českého knížete Bedřicha, plaskému klášteru. Obě vesnice byly založeny českými rody. V Hromnici bylo zpočátku 10 - 12 selských statků (tzv. gruntů), Žichlice, která skýtala příznivější podmínky pro zemědělství, pak měla o několik gruntů více. Název "Žichlice" byl odvozen od rodového předka Žichly, o vzniku názvu Hromnice existuje několik teorií, z nichž nejpravděpodobnější spojuje jméno obce se svátkem Hromnice, resp. s názvem Gromnicae, což mělo ilustrovat gromný, neboli ohromný výtěžek.
Ke stejnému roku jako obce Hromnice a Žichlice (1181), jsou připomínány také vsi Býkov a Nynice. Dvůr Býkov byl v tomto roce darován plaskému klášteru, čímž se stal jeho poplužním dvorem. Spolu s vesnicí zůstal v klášterním držení až do roku 1420. Nynice byly majetkově rozděleny na dvě části. Jedna část se dostala opět do rukou plaského kláštera, kterému ji odkázal Oldřich Drslavic z Litic. Tento krok doprovázelo mnoho komplikací, když Oldřichův bratr Protiva klášteru na statek odmítl přisoudit nárok, odkaz musel nakonec roku 1216 uznat sám král Přemyslav. Zbývající část vsi vlastnil zřejmě jistý Heřman z Nynic. Jeho majetek však klášter pravděpodobně také brzy získal a vesnici poté zrušil. V roce 1250 tu byla již jen jeho grangie. Ves Nynice pak opět vznikla teprve ve 14. století, roku 1368 byla vysazena zákupním právem a grangie byla nejspíše zrušena.
Kostelec je prvně zmiňován o něco později než předchozí vsi, přestože první zmínky o sídlišti, ležícím na tomto území, sloužícím jako předsunutá pozorovatelna hradu Libštejn, pochází již z doby kolem poloviny 10. století. První dochovaný záznam o samotné vsi pochází až z roku 1238, v tomto roce ji její dosavadní majitel Protiva ze Žinkov prodal plaskému klášteru. Z první poloviny 13. století pochází zdejší farní kostel sv. Jiří, tvořící dominantu celé obce. Podle něj osada také dostala své jméno. V druhé polovině 13. století zde žilo na 21 osob.
Nejmladší ze všech částí OÚ Hromnice je ves Chotiná, která je v písemných záznamech poprvé připomínána teprve roku 1484.
13. století bylo obdobím velkého osidlování zdejšího kraje. Roku 1283 byla Hromnice prodány Ottou z Kařeza plaskému klášteru, tento cisterciácký klášter na počátku 14. století zažíval dobu své největší hospodářské a politické moci, na ní měly velký podíl také velice úzké kontakty s přemyslovským dvorem. Počátek 14. století byl významným obdobím také pro obyvatele obcí, tehdy totiž byly vsi osazovány zákupním právem - vlastníci - usedlíci tak získávali k půdě dědické právo. Možnost zakoupení gruntu s půdou dostali i Žichličtí, kterým tak byl zaručen dědičný nájem. Majiteli vesnice pak ze zákupu plynuly příjmy. K roku 1333 byly Žichlice v držení Beneše ze Svojšína, který ves získal od plaského kláštera jako zástavu, nakonec ji však klášteru znovu postoupil. V roce 1346 byl zákupním právem vysazen i žichlický mlýn.
V druhé polovině 14. století byl v jižní části návsi Plané postaven kostel Nanebevzetí P. Marie, tvořící dodnes dominantní stavbu obce. Roku 1405 byla Planá uváděna nadáním k rokycanskému proboštství. O osm let později došlo opatem Gotfrýdem ke sloučení Hromnice, Žichlic a Třemošnice v jednu rychtu, přenesenou do Třemošnice. Když poté tuto rychtu od opata zakoupil rychtář Oldřich, stal se správcem všech tří vesnic.
Náboženské spory vedly na počátku 15. století k vypuknutí husitských válek. Roku 1420 byl plaský klášter vypálen vojsky Jana Žižky a jeho mniši byli pobyti. Klášter také ztratil veškerý majetek a většina jeho vsí přešla do držení světských pánů. Po skončení válek sice cisterciáci získali část svého bývalého majetku zpět, pro těžkou krizi a dluhy však museli některé vesnice znovu dávat do zástavy. Ještě v roce 1419 se tak Žichlice dostaly do zástavy rytířů z Gutštejna, Býkov byl za husitských válek zapsán Pavlovi z Nekmíře, nakonec jej však vyplatil a připojil ke svému panství Albrecht z kolovrat. Roku 1420 dostali bratři Bedřich a Jan z Kolovrat od Krále Zikmunda za služby v boji proti husitům do zástavy mnoho plaských vesnic, mezi nimi byly i Nynice. Asi po měsíci však byla tato ves zapsána Petrovi z Chrástu - buď se tedy jednalo o omyl, nebo byla obec rozdělena na dvě části. Po roce 1420 se do držení světských pánů dostaly také Hromnice a Kostelec. Roku 1429 byly Žichlice zapsány Burjanu z Gutštejna, spolu se 14 dalšími vesnicemi se tak staly součástí bělského panství. Třemošnická rychta byla tedy pravděpodobně zrušena a osudy obcí se rozdělily.
Kostelec byl někdy kolem roku 1465 spolu s dalšími vesnicemi zapsán Fridrichovi Ojířovi z Očedilic a jeho manželce Kateřině z Janovic. Ti jej následně dali "dobrou vůlí" Janovi z Gutštejna na Nečtinech a jeho dědicům. Po Janově smrti však byl Kostelec v roce 1521 vrácen plaskému klášteru. Hromnice byla na konci 15. a začátku 16. století ve vlastnictví několika světských pánů, jedním z uváděných je např. Bohuslav Podmokelský. Od něj ves získal Florián Gryspek z Gryspaku, jeho rod v této době nabýval velkého významu. Díky tomuto rodu bylo v obci také roku 1543 započato s těžbou a zpracováním kamenečných břidlic, což mělo velký vliv na její ekonomický rozvoj. Těžba však byla po konfiskaci majetku Gryspeků více jak na 50 let zastavena.
Po smrti Albrechta z Kolovrat v roce 1510 získal zastavené statky, jejichž součástí byl např. i Býkov, opat Ondřej, který je však pro své dluhy opět zastavil, správu nad tímto majetkem tak získal Albrecht z Gutštejna. Gutštejnské panství později koupil Vít Podmokelský a od něj jej roku 1539 získal rod Gryspeků. Již zmiňovaný Florián Gryspek z Gryspaku , asi nejvýznamnější představitel tohoto rodu, byl českými stavy během protihabsbuského odboje roku 1547 vsazen na několik dní do Bílé věže Pražského hradu. Po potlačení povstání byl za toto příkoří bohatě odměněn Ferdinandem I., v druhé polovině 16. století tak byly v držení tohoto rodu vedle dalších vsí i Hromnice, Chotiná, Býkov, Kostelec a Planá. Florián dále vlastnil i jím vybudovaný renesanční zámek Kačeřov, město Kralovice, zámek v Mirošově, hrad Libštejn a další majetek. V této době byla řada vsí značně zpustošená a mnoho usedlostí prázdných, výjimkou nebyly ani obce v okolí.
Po roce 1500 probíhalo doosidlování opuštěných žichlických statků obyvateli z gutštejnských německých osad na Karlovarsku. Roku 1509 byly Žichlice Janem z Gutštejna nuceně postoupeny Albrechtovi z Kolovrat na Libštejně, v následujících letech pak ves vystřídala celou řadu majitelů - po Albrechtovo brzké smrti majetek zdědili jeho nevlastní synové, od nich jej roku 1511 koupil Václav z Roupova. Po jeho smrti Žichlice získal opět rod Gutštejnů, dalším majitelem vsi se roku 1525 stal Jan z Roupova, po něm v roce 1541 syn Petr z Roupova a po jeho smrti ves spolu s dalším majetkem získal karlštejnský purkrabí Šebestián Markvart z Hrádku. Diviš Markvart, hejtman plzeňského kraje, byl za účast v protestantském odboji proti Ferdinandovi potrestán odnětím 2/3 majetku, jeho statky tak byly v roce 1622 prodány komisaři Vilému Vřesovcovi. Žichlice spolu s čtyřmi dalšími vesnicemi však nakonec byly navráceny plaskému opatovi Vašmiciusovi.
Také Nynice se opět staly součástí plaského klášterství, když byly v roce 1513 spolu s dalšími vesnicemi vyplaceny od kolovratských dědiců. Později, za opata Vavřince Řínského, byly Nynice císařem Maxmiliánem prodány městu Rokycany. To se však zúčastnilo stavovského povstání, za což mu byla ves zkonfiskována a roku 1696 nakonec navrácena plaskému klášteru.
Kostelec byl v první polovině 16. století majetkem Jana Gutštejna na Nečtinách. Nakonec se však ves spolu s Hromnicí a Chotinou kvůli špatné finanční situaci majitele, spojené se zvýšením daní, dostaly do zástavy Albrechtovi z Gutštejna na Ronšperce. Vesnice pak spravoval purkrabí na Kaceřově Václav z Nešova. V roce 1531 Gutštejn postoupil všechny vsi a půl městečka Kralovic Vilému podmokelskému z Prostiboře, od něj celé kaceřovské panství roku 1538 získal Volfhart Planknar z Kynšperka. Ten však zemřel ještě dřív, než mu bylo připsáno. V následujícím roce se tak celé Kaceřovsko stává majetkem Floriána Gryspeka z Gryspaku, který vyplatil Vilémovu dceru i plaský klášter. K roku 1558 bylo v Hromnici 8 usedlostí a v Kostelci 4. Roku 1578 Gryspekové v Hromnici založili huť na výrobu kamence, díky ní se v obci začali usazovat další obyvatelé. O deset let později Florián Gryspek umírá a správu majetku přebírá jeho bratr Karel. Po něm kaceřovské panství zdědili synové Václav a Albrecht.
Na počátku 17. století spravovali majetek, čítající také Hromnici, Býkov, Chotinou a Planou, bratři Vratislav a Ferdinand z Gryspaku, kteří si jej roku 1615 rozdělili. Roku 1618 se oba přidali ke stavovskému povstání a podporovali Mansfelda při dobývání Plzně, za to pak byli po porážce na Bílé hoře císařem Ferdinandem II. potrestáni konfiskací majetku. Kaceřovské panství spolu se zmiňovanými obcemi pak bylo roku 1623 vráceno plaskému klášteru.
Jak je patrné, stavovské povstání a rok 1620 (bitva na Bílé hoře) byly v historii našich obcí významným mezníkem. Nejenže je přivedly znovu pod správu plaského kláštera (Hromnice, Býkov, Chotiná, Planá a Žichlice zde zůstaly až do roku 1785), navíc předznamenaly příchod třicetileté války, která se na životě v kraji velice podepsala - během ní byly vsi drancovány procházejícími vojsky, zvláště ničivé bylo tažení Švédů v roce 1632, švédské vojsko také např. v roce 1652 vypálilo Kostelec. Ke všemu v zemi probíhala tvrdá rekatolizace, před kterou mnoho lidí raději uprchlo do zahraničí. Na konci třicetileté války tak bylo mnoho usedlostí pustých nebo zničených, některé vesnice zanikly úplně - tento osud potkal bohužel také do války prosperující ves Býkov. Pro lid byla tato doba velice zlá, trvalo ještě mnoho let, než se osídlily pusté grunty a postavily nové statky. Nad novým rozvojem panství dohlížel klášter.
V této době ke klášternímu panství náležely Hromnice, Chotiná, Kostelec, Planá, Býkov, dvůr Třemošnice, pusté vsi Třebekov, Kamenice a Újezd, Žichlice a Nynice. Roku 1675 byla v Kostelci na místě spáleného "zámku" založena pohodnice, po několika letech však byla přestěhována do Zruče. Na konci 17. století docházelo na klášterním panství k modernizaci hospodaření, byly opravovány mlýny, budovány rybniční soustavy, velkochovy hovězího dobytka, chovy ovcí, rozvíjelo se také ovocnářství a vinařství, roku 1704 byl rozšířen klášterní dvůr Býkov… Celý kraj zažíval opětovný rozkvět, jeho obyvatelům však mnoho dobrého nepřinesl - lid byl totiž neúnosně zatěžován robotními povinnostmi a dávkami. O situaci poddaných svědčí povstání, ke kterému v roce 1680 došlo na mnoha panstvích v severních a západních Čechách. Po jeho porážce byly lidem za trest pracovní povinnosti ještě rozšířené. Vrchnost měla nad poddanými velikou moc a rozhodovala téměř o všem, povolovala svatby a odchody k jinému panství, rozhodovala o odvodech na vojnu atd… V letech 1696 - 1701 byla v Nynicích postavena kaple sv. Kateřiny. V první polovině 18. století klášterní panství dosáhlo vrcholu své moci a bohatství. K roku 1725 čítalo 42 rybníků, 19 mlýnů, 9 mysliven, 11 dvorů, 11 vinic, 2 pivovary, 19 hospod, 6 far a žilo zde přibližně 8300 obyvatel. Nutno však podotknout, že klášter měl jednu z největších robotních povinností v plzeňském i rakovnickém kraji. V letech 1760 - 1770 byla v Hromnici obnovena těžba a huť na kamenečné břidlice a krátkodobě zde byly zřízeny i lázně, v nichž se využívala zdejší voda bohatá na síru a jiné minerální látky. Po roce 1770 začaly být ve zdejším kraji pěstovány brambory, vedle nich se zde pěstovaly obiloviny - hlavně žito na chléb, řepa, len, mák, hrách a čočka.
Dne 9. 11. 1785 byl plaský klášter dekretem císaře Josefa II. zrušen a celé panství bylo předáno do správy Náboženského fondu. Kolem roku 1800 pak byla soudní a berní pravomoc přenesena z vrchnosti na státní úřady. Na konci 18. století byla v Žichlicích vystavěna čtvercová kaple, o něco později byla v Nynicích postavena kaple sv. J. Nepomuckého. Na počátku 19. století dochází v Hromnici a Žichlicích k nárůstu počtu obyvatel - v obci Žichlice bylo např. do roku 1800 přibližně 25 domů, tento počet se do roku 1840 zvýšil na 40 a do roku 1860 asi na 50. V Hromnici bylo ke stejnému datu již 60 stavení. Roku 1860 byla v Hromnici také otevřena jednotřídní obecná škola. Hromnice se rozrůstala rychleji díky rozvoji výroby kyseliny sírové -od roku 1807(při výrobě se používala hromnická vitriolová břidlice), užívané v rozvíjejícím se textilním průmyslu. Život obci částečně ovlivnilo také vybudování železáren v blízkých Plasích, kde našla obživu řada místních občanů. K rozvoji zdejší oblasti dále přispěla od roku 1843 také stavba císařské silnice ve směru Plzeň - Plasy - Žatec a r. 1871 i železniční tratě. K roku 1869 zde žilo na 689 obyvatel, Žichlice zatím čítaly 396 obyvatel. V první polovině 19. století byla v Chotiné postavena drobná čtyřboká kaple.
Roku 1826 byl celý majetek kláštera včetně Hromnice a Žichlic prodán Náboženským fondem knížeti Metternichovi, další osudy obou obcí tak byly spjaty s tímto šlechtickým velkostatkem. Některé dvory byly občas pronajímány selským zájemcům, Třemošnický dvůr byl v rámci stabilního katastru začleněn k obci Žichlice. Polovina 19. století byla pro lid neobyčejně významným obdobím, roku 1848 totiž byla konečně zrušena robota! Roku 1887 byla v horní části hromnické návsi postavena kaple. V letech 1890 - 1892 byly v kostele sv. Jiří v Kostelci instalovány varhany a opraven oltář.
K roku 1900 bylo v Hromnici 103 domů s 932 obyvateli, v Žichlicích bylo domů 55 a žilo zde na 435 obyvatel. Konec 19. a počátek 20. století byly obdobím rozvoje kulturního a společenského života. Již v roce 1885 byl v Hromnici založen Sbor dobrovolných hasičů jako ochrana před tolik obávanými požáry. V Žichlicích tento sbor vznikl také, avšak později - v roce 1896. Roku 1891 byla v Žichlicích založena Tělovýchovná jednota Sokol, v Hromnici pak o dva roky později vznikl Všeodborový spolek, který byl předchůdcem politických stran. Roku 1909 zde byl dále založen spolek divadelních ochotníků Šubrt a v následujícím roce tu jako první na plzeňském venkově vznikl mužský pěvecký sbor. Roku 1914 byla v Hromnici založena veřejná knihovna. Počátek 20. století lidem přinesl také technické novinky a vymoženosti - např. v Kostelci byl roku 1910 zaveden elektrický proud…
Poklidný a spokojený život v obcích ukončil příchod první světové války. Zpočátku se sice věřilo, že konflikt bude krátký, brzy se však ukázala smutná pravda. Lidé museli za války odevzdávat naturálie a různé výrobky pro potřeby armády, ušetřeni nebyli ani koně či kostelní zvony (na válečné účely byl použit i jeden kostelní zvon z kosteleckého kostela sv. Jiří). Byly zavedeny potravinové lístky, různé, dříve běžně dostupné zboží, se stávalo nedostatkovým a vzácným, v zimě lidé trpěli nedostatkem uhlí.. Ke všemu byla řada zdejších mužů odvedena na frontu, odkud se mnozí již nevrátili…
Rok 1918 konečně přinesl mír. Po válce se život pomalu vracel do starých kolejí, důkazem je např. i opětovný rozvoj spolkového života. V roce 1924 bylo obnoveno předválečné autobusové spojení s Plzní. V následujícím roce se v Hromnici objevilo první rádio, obec pak byla elektrifikována v roce 1929. Ke stejnému roku byly ve škole v Hromnici 3 třídy se 109 dětmi. To zde již třetím rokem fungovala také kampelička - záložní spolek pro Hromnici a Žichlice. Obě obce se od války také rozrůstaly, zvyšující se počet domů a obyvatel je patrný především u Hromnice - v roce 1920 zde bylo 130 domů, Žichlice čítaly asi 60 obydlí. K roku 1930 měla Hromnice již 160 domů s 1008 obyvateli, v Žichlicích bylo ke stejnému datu 66 domů se 423 obyvateli. Nárůst pokračoval až do roku 1939, tehdy Hromnice čítala 178 a Žichlice 76 domů. V roce 1925 došlo ke změně názvu obce Hromice na Hromnice.
V roce 1929 vypukla velká hospodářská krize. Ta měla na zdejší život velký dopad - rostla nezaměstnanost, vše zdražovalo a lidem se dařilo stále hůř. Aby se situace alespoň trochu zlepšila, byla lidem dávána nouzová práce - jednalo se o opravy cest a regulaci Býkovského potoka. V roce 1933 se navíc v sousedním Německu dostal k moci Adolf Hitler a vztahy mezi oběma národy se začaly vyhrocovat. S přibývajícím časem se válka s Němci zdála být neodvratitelná, v Československu proto došlo k mobilizaci armády a vybudování obranných bunkrů, když však byla dne 30. září 1938 podepsána Mnichovská smlouva, stal se odpor mnohem silnějšímu nepříteli beznadějným a zbytečným, nacistická vojska následně obsadila Sudety. Druhá světová válka na sebe nenechala dlouho čekat.
U Hromnice a Žichlic byly umístěny německé posádky k protiletadlové obraně Plzně. Za války lidé znovu strádali, byli sužováni nacistickým terorem, opět byly zabavovány naturálie a různé předměty pro potřeby armády (tentokrát i druhý zvon z kostela sv. Jiří), všude vládl nedostatek a strach. Dne 7. května 1945 do Hromnice konečně dorazily osvobozující americké tanky, americká armáda se následně ubytovala v Žichlicích. O čtyři dny později do Hromnice vstoupila také Rudá armáda. Krátce po osvobození odešla část obyvatel dosídlit pohraničí, z Hromnice roku 1945 odešlo 35 osob.
Ještě za války - v roce 1941 byl do Hromnice zaveden telefon. V roce 1946 byla zřízena autobusová linka Chotiná - Horní Bříza, v následujícím roce bylo v Hromnici založeno Zemědělské strojní družstvo a v roce 1948 tu byla otevřena pošta. V roce 1949 byl v Hromnici vybudován obecní rozhlas, v roce 1950 byla v Žichlicích vybudována obřadní síň. Roku 1952 bylo v Hromnici založeno jednotné zemědělské družstvo, ve stejném roce vzniklo JZD také v Žichlicích, obě družstva se pak postupně sloučila a rozrostla, od roku 1975 pak fungovala jako JZD Rudý říjen Žichlice.
V roce 1959 byla v Hromnici mezitím zahájena výstavba kravína, v letech 1959 - 1962 proběhla výstavba objektu Zdravotního střediska v Žichlicích. V roce 1960 byly k Hromnici administrativně přičleněny obce Žichlice a Chotiná. V roce 1969 byla v Malé Hromnici otevřena prodejna. V roce 1973 pak byla vybudována i prodejna v Hromnici a v následujícím roce také v Žichlicích. V roce 1975 byla zavřena základní škola v Hromnici. V roce 1980 byly k Hromnici administrativně přičleněny také obce Kostelec a Nadryby. V příštím roce úřadovna MNV přesídlila do objektu někdejší základní školy v Hromnici. V roce 1986 byly k Hromnici přičleněny také obce Nynice a Planá. Roku 1990 pak zanikl Místní národní výbor obce a vznikl Obecní úřad, obec Nadryby se osamostatnila. Zemědělské družstvo Žichlice postupem času zahrnovalo i přidružené obce celého správního území někdejšího MNV, došlo k rozsáhlé výstavbě objektů velkochovů živočišné výrob a dalších pomocných objektů, z nichž největší část je na jižní straně Žichlic a další středisko se nachází na západní části Hromnice. Družstvo v současnosti obhospodařuje pozemky v katastrálních územích Hromnice, Žichlice, Chotiná, Planá, Nynice, Osek, a Volduchy.
V roce 1982 byly v Hromnici a Žichlicích zahájeny práce na obecním vodovodu, v roce 1984 byl vybudován most mezi Hromnicí a Žichlicemi, dále proběhly rekonstrukce koupaliště a vybudování šaten v Hromnici, přestavba budovy býv. Kina v Žichlicích na víceúčelové kulturní zařízení (v r. 1997), úprava kulturního domu v Hromnici, úprava obecního úřadu, oprava fasád na obecních budovách, úpravy místních komunikací a chodníků, posílení elektrické sítě v obcích (r. 1996), výstavba telefonní sítě (r. 1996), zrušení místních skládek a likvidace nezajištěných skládek na území obce, opravy hřbitovů (Žichlice a Planá v r. 1995, Kostelec v r. 1996), výstavba mostu přes Býkovský potok (1996) a Třemošenku (1997), oprava kaple v Žichlicích (r. 1992), oprava kapličky v Plané (r. 1993), oprava kaple v Hromnici a Nynicích (r. 2000 - 2001), již v roce 1990 se opravy dočkal také kostel sv. Jiří v Kostelci a v letech 2000 - 2001 proběhla také rekonstrukce statku Býkov.
V současnosti v Hromnici působí celá řada spolků - Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Český svaz žen, Myslivecké sdružení, Český zahrádkářský svaz a Spolek hromnických rybníkářů, v Žichlicích dále vyvíjí činnost Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol a Český zahrádkářský svaz, v Chotiné Sbor dobrovolných hasičů a TJ Sokol, v Plané Sbor dobrovolných hasičů, v Nynicích Myslivecké sdružení a v Kostelci rovněž Sbor dobrovolných hasičů. Část zdejších obyvatel dojíždí za prací do průmyslových závodů v Plzni, Třemošné, Horní Bříze, Kaznějově, Plasích aj.. Jako zajímavost za zmínku stojí přívoz, doposud udržován přes řeku Berounku mezi Nynicemi a Darovou. Jak je patrné, je dnes Hromnice i se svými místními částmi slibně se rozvíjející se obcí, nabízející svým návštěvníkům celou řadu historických památek (např. barokní areál hospodářského dvora z roku 1703, tvořící samotu Býkov) a krásnou okolní přírodu (zejména pak ojedinělé Červené jezírko).
Použitá literatura: Ing. Pavel Valtr - Urbioprojekt Plzeň Hromnice a Žichlice. Nakladatelství Granát, Horní Bříza 2001
Adresa
Hromnice 60
330 11 Třemošná
Kontakty
377 959 155
724 179 192
hromnice@hromnice.cz
datová schránka:n9ka4br
Publicita Typ: PDF dokument, Velikost: 147.24 kB
Projekt: Rekonstrukce a rozšíření hasičské zbrojnice v obci Hromnice
Předmětem projektu je rekonstrukce a rozšíření hasičské zbrojnice v obci Hromnice, která bude sloužit pro výkon jednotky sboru dobrovolných hasičů - JSDH Hromnice, kategorie JPO V. Nová zbrojnice bude v souladu s požadavky ČSN 73 5710.
Cílem operace je podpora projektů konečných žadatelů naplňující cíle SCLLD MAS Světovina. Výše poskytnuté dotace je 2 000 000 Kč.